A to nebyla sezóna a byl všední den! A představte si, že tu asijskou okupaci tam zprostředkovávají hlavně Poláci. Aha! Plnou pusu patriotismu, konzervatorismu a vozíja tam ty "okupanty" z Ázije, že jim parkoviště nestačí!
Tak nevím, snad nemusím dělat "smajlík", aby bylo jasné, že je to jakože sranda. Protože ty polské autobusy ty turisty, zase v míru a pokoji odváží někam na další štaci. Samozřejmě, až se pokochají, prošmejdí a ofotografují celé městečko, zapózují ve všech možných polohách a nakoupí nějaké jistě hodnotné vzpomínkové předměty. Ale že je na co se dívat a co fotografovat! Přemýšlel jsem, jak je to možné, že polských autobusů všude plno, ale mimo řidičů a pár nějakých navaděčů jsem v centru polštinu prakticky nezaslechl. I když jinak všechna čest, potkával jsem se s nimi v Itálii i hodně daleko na jihu.
Mne však zaujal, hned na kraji městečka, na největším místním supermarketu, dvojjazyčný nápis nad hlavním vstupem. Považte! Nejdříve teda samozřejmě Rakousky, což je v pořádku, ale hned pod tím nějaký "rozsypaný čaj"!! Tož tak je to! Kvůli mrzké minci odhazují naši rakouští přátelé národní hrdost a podbízejí se několikajazyčnými nápisy z nichž jeden z nich je s největší pravděpodobností jazykem našich úhlavních nepřátel!! To jsme totiž pak viděli i dále ve městě.
No a ještě musím poděkovat panu Babišovi. Protože tady v tychto jeho novinách, jsem nedávno našel článek, od jistě jím určitě placené redaktorky, který mne „donutil“ změnit původní záměr pokořit vlastními silami Východnú Vysokú v Tatrách a zajet do kraje, kam jsem se chystal už opravdu pár let. I když popravdě tím dalším důvodem bylo tatranské stále se měnící a nejisté počasí. A tak se potvrdilo staré osvědčené, že „nekeré zle može být vlastně pro něco dobře“. No a co s tím má společné Babiš? Když víme, že Mladú Frontu Dnes už vlastně neřídí a mimo vlády a republiky teď vlastně neřídí vůbec nic? Tož, chtěl bych byt spravedlivý. Když už může úplně za všechno, tak proč ne za tady toto a já mu za to děkuju a přičítám mu to k dobru.
Nuže, nechme falešného nacionalismu, srandování a politykaření a podívejte se na pár foteček, které jsem na té cestě do "nejoblíbenějšího čínského města" pořídil. Musím přiznat, že člověk má problém ze všech těch „kýčů“ vybrat ty, které se mi líbily nejvíce.
Ráno nic moc. Probudilo nás bubnování deště a listí na střechu auta, sychravo, neveselo. Ale bylo otevřené čisté WC a měli jsme sebou ploskaňku... (jj)
...no a mimo to ještě pár vajíček od našich slepiček, kus domácího špeku a věrného kamaráda Radka z Nošovic. Naučili jsme se radovat i s maličkostí... (jj)
Na "fotografickém ostrůvku" bývá prý téměř vždy hlava na hlavě. My měli štěstí a tak jsme mohli fotit, aniž bychom si navzájem nelezli do záběrů (jj)
Nízké mraky se pomalu začaly zvedat a jejich tvary se každým okamžikem měnily tak, aby scenerie byla opravdu dokonalá. a se zvedajícími mraky se zvedala i naše nálada! (jj)
Důkaz, že nekecám. Supermárket s dvojjazyčným nápisem. A jak vidno, opírání o lopatu v práci není pouze česká specialita. Vyspělejší národy při tom ještě telefonují! (jj)
Ale někde touží domorodci i po troše soukromí, takže je třeba vyvěsit upozornění v nejpoužívanějších jazycích. (jj)
Ale my se raději věnovali místní architektuře která se nauvěřitelným způsobem prolínala s přírodou. (jj)
a zrcadlo na jezeře ještě čistější a hlubší. Žádný kýč, samozřejmě. Prostě jedno z nejkrásnějších míst nejenom v Rakousku. to je Hallstatt (jj)