Vyzvedla bych vaše slova, že by rok 1968 neměl dát zapomenout, na osvobození naší republiky ruskou armádou od fašistů.

Ještě žije dosti pamětníků a také my, kteří jsme se po válce narodili a tyto události nám byly věrohodně vyprávěny lidmi, kteří tuto hrůznou dobu prožili a v někteří byli bojů přímo účastni.

Mám ráda historii a dnes, když vidím, jak lehce lze upravit základní údaje, začínám pochybovat o její věrohodnosti.

Možná Amíci neznásilňovali, ale zase polévali děti napalmem a páchali jiná zvěrstva/ viz Vietnam/

taky dobrý...už chybí jen černoši

Pod slovem "Rusaci" mate zrejme na mysli ruskou osvobozeneckou armadu generala Vlasova? Ti se do boju zapojili v Praze, pomahali prazskemu povstani, ale cele uzemi skutecne neosvobodili.

Pokud jste snad mel na mysli bolsevickou Rudou armadu, tak to potom nebyli jen Rusaci, ta byla slozena ze vsech narodu a narodnosti tehdejsiho SSSR a sovetskym diktatorem a nejvyssim velitelem nebyl zadny Rusak, ale Gruzinec.

Jste si opravdu jist, že Vlasovova Ruská osvobozenecká armáda byla složena výhradně z vojáků ruské národnosti? Myslím, že většina mi porozuměla docela dobře, protože pro nás, kteří ještě pamatujeme CCCP, to nikdy nebyli v hovorové mluvě žádní "sověti", ale vždycky "rusáci". Ale je mi jasné, že vám je jasné a mi je zase jasné, že si buď jen hrajete na chytrého a nebo jen tak prudíte.

Ukrajinec Voloda byl v prvnich dnech mesice kvetna mim velkym pritelem (byl jsem 6 a pul let star) Pochazel z Ukrajiny, kde "normalni nemecka armada" ukrizovala jeho rodinu na zemi v jejich domku. Jemu bylo 19 let. Hral si s nami (s dvema mimi prateli) ve sklepe domu, kde jsme bydleli. Citil se dobre. Dokonce se i chvilemi usmival. Tak si pamatuji ty chvile stravene s nim.

Jenze nase pratelstvi netrvalo dlouho. (snad tyden). Nemecky "odstrelovac" ukoncil jeho zivot nekolik kroku od naseho domu. Je pochovan v pamatniku spolecne spolubojovniky ukrajinske a rumunske narodnosti.

Kazdy rok, pri navratu do CR, jsem se zastavil u tohoto pomniku a vzdal osobni poctu temto hrdinum. Vzpominka na Volodu me nikdy neopusti.

Muj odchod z Ceskoslovenska s celou rodinou, byl nesouhlas s okupaci nasi zeme. Ti vedouci, kteri rozhodli o tomto kroku, jsou ti, kteri znicili ten priznivy pohled na osvobozeni v roce 1945. Znajice historii teto politiky, moje rozhodnuti bylo snadne.

Pane Jurcaku. Jedna veta vaseho clanku mne zarazila. Tou vetou omlouvate "nemce" za nezavirani ceskych obcanu pro mysleni proti nim. (mimo cleny zidovske komunity) do koncetracnich taboru.

Jako pametnik te doby, znam nekolik zlinskych obcanu, kteri se ocitli v poslednich mesicich roku 1945 v rukou nacistu a byli poslani do rakouskeho Mauthausenu z ktereho se jiz nevratily. Svoji cinnosti a myslenim se odelovali od mysleni pana Rasky (popraven na hristi "Letna") a zemreli v dubnu 1945 (snad jako posledni obeti). Jmena Dr. Soucek, doktor na Dlouhe ulici a pan Pazdera (vyrobce drevenych hracek v Lipe), bydlici na Bartosove ulici, oba ve Zline, byli dobrymi prateli nasi rodiny. Jejich jmena nosim stale v pameti, kdyz si vzpomenu na tuto dobu.

Proto vas zadam o objektivni vyjadrovani k teto dobe. I vas pribuzny se muze mylit.

Děkuji vám, pane Limo, za váš příspěvek a velmi si ho vážím. Ovšem pro upřesnění. Asi jsem to napsal v některých částech trochu nešikovně a střídám ironii s vážně psaným textem a tak to někomu může vyznít i trochu opačně. celý ten odstavec je samozřejmě myšlen ironicky. Němci totiž každého, kdo s nimi nespolupracoval, likvidovali daleko tvrději, než komunisté v padesátých letech. Za černou zabijačku koncentrák, za souhlas s atentátem poprava, za pomoc partyzánům vyvražďovali celé rodiny.

ta zmínka o "Židech" byla učiněna jen proto, že v našem tisku a ostatních médiích se o v celostátním měřítku, mimo toho strašného holokaustu, dnes prakticky nepíše. Nedávno jsem byl s přáteli v Lačnově, podívat se na volně rostoucí šafrány, které tam snad kdysi zavlekla napoleonská vojska v seně (sice já tomu moc nevěřím, ale je to krásné). a byli jsme se samozřejmě podívat i v památníku na vypálené Vařákovy paseky. Jejich obyvaterlům se podařilo většinou skrýt v lese, takže byli zastřeleni "jenom" čtyři lidé. To štěstí neměli obyvatelé z Ploštiny, Prlova, nebo Juříčkova mlýna. Kdo ostatně něco ví o tragedii v Juříčkově mlýně. O tom nikdo film nenatočí. Ale myslím, že když se řekne Habermanův mlýn...

Jak jste asi poznal, "su také Zliňák". Tata dělal dlouho u Baťú a já chodil, ještě jako mladý kluk, k Pazderom, do Lipy, na brigádu skládat hranolky. Ale to už bylo za komunystů a nedělaly se tam hračky, ale kramlíky. Však vy jistě víte, co to je. Zlín je teď velice krásné město a nedám naň dopustit. ale to byste mosél vidět. :-) Už dlouho se chystám o něm na fotoseriál, ale to víte, nejméně času máme my, důchodci. Takže zdravím moc na dálku a když pojedete náhodú kolem a budete mět čas, zastavte sa na štamprlu. Lóni sa urodilo. :-)

.......Pane autore, ačkoliv Vám řada diskutérů nefandí, podle výše uznání je vidět, že u normálních, ideologicky nezpracovaných lidí, vítězí soudnost a zdravý rozum. Gratuluji!

Přesně v duchu Petříkova zákona, tedy že čím vyšší karma, tím objektivnější a pravdivější článek

Nemusíme oslavovat konkrétní osvoboditele, ale oslavujme, že je mír a žijeme. Kytičku obětem války dát můžeme i bez ceremonií a kladení věnců.

Ano, paní Foltýnová. Ale přece jen bych čekal, že stát "svůj svátek" přece jen oslaví důstojněji. Byl jsem ten den u dcery v Praze. Ptala se u snídaně vnoučka (3. třída), jestli jim ve škole říkali, proč vlastně máme "všichni svátek" a proč jsme dnes doma. Hádejte, co jí odpověděl. A nebylo to tím, že by to zapomněl, nebo nedával ve škole pozor...

Připadá mi infantilní "argumentovat" pomocí negativní ironie typu "Němci nikoho nemučili, nevraždili"...Většinou to používají ti, kteří by v duelu opravdových argumentů neobstáli a vědí to.

Naši "osvoboditelé" se u nás dopouštěli bezprecedentních zločinů na bezbranném civilním obyvatelstvu. Do sovětských koncentráků odvlekli přes 10 000 naprosto nevinných lidí. A to nemluvím o nastolení pozdějšího rudého teroru. Je to jako kdyby hasič vynesl ženu z hořícího domu a na chodníku ji zmlátil, znásilnil a okradl. A vy byste ji ještě nutil, aby každému vyprávěla, jak ji tenkrát onen hrdina zachránil život.

Sami osvoboditelé si můžou za to, že k nim máme ambivalentní vztah. Vina není na naší straně, ale na jejich. Ta vlažnost díků je tedy jen a jen důsledek jejich chování, nikoliv naše neúcta. Je to přesný obraz toho, co sami napáchali.

P.S. první světovou válku rozpoutali Rusové obranou Srbska, druhou také Moskva spolu s Německem. V té první v tom ale byly namočeny všechny mocnosti, srbskými tajnými službami počínaje, když zosnovaly atentát na následníka rakouského trůnu.

Poláci 8. květen neslaví, nemají prý důvod. Říkají, že pouze jednoho okupanta nahradil jiný, takže k žádnému osvobození nedošlo. A mají naprostou pravdu.

Přesně tak

No ono neni osvobozeni jako osvobozeni.

Napriklad takove pobaltske republiky zprvu vnimali nemce take jako osvoboditele, ale rychle je to preslo. Ostatne mistrovsky kousek predvedli Finove, kteri se dokazali sovetum ubranit i za cenu pozdejsi spoluprace s nemci. Mistrovsky kousek proto, ze Finsko dokazalo s nemci spolupracovat a moc se u toho neuspinit (napriklad nedoslo k vydani zidu).

Takze ano. V kvetnu 1945 to bylo osvobozeni, o tom, ze nase samostatnost bude dalsich 44 let jen formalni a pod dozorem tehdy nikdo nic nevedel.

Nejednalo se o osvobození, ale jedna diktatura vystřídala druhou a naše samostatnost nebyla ani formální. To, že jsme součástí SSSR věděl v ČSSR každý.