Podzimní Hostýnky

18. 10. 2018 14:39:01
Hostýnské vrchy nejsou rozlehlé, ani nijak vysoké, ale jejich rozmanitost a malebnost mne drží už mnoho let. Jejich hřebenovka není dlouhá, ale je půvabná a s mnoha dalekými a pestrými výhledy. A jsou prakticky za humny.

Nejkrásnější jsou asi na podzim, kdy se smíšené lesy svlékají ze svých šatů a čekají, až je paní zima zanedlouho oblékne do bílého pyžama a budou si moct zdřímnout. I když moc klidu si neužijí ani v zimě. Běžkaři se prohánějí od Hostýna až po Lazy a o víkendu je tam rušno jak na poště před důchodem.

Proto si vždycky udělám čas někdy ve všední den, přenechám práci a starosti jiným a vezmu kolo, kamarády(ky), fenupsa nebo všechny dohromady a vydám se na hřeben. Já začínám skoro vždycky na Trojáku. Je tam parkoviště, hospoda (s dobrou dršťkovkou) a tak si člověk může dát jedno bez toho, že by pak měl strach o řidičák. no a pak se rozhoduju, kterým směrem se vydat.

Mně se pro kolo jeví jako lepší směr na Marušku. Protože výjezdy na kopce dává člověk po asfaltce a "frýrajd" si pak z kopce lépe vychutná. Naše oblíbená trasa je tedy Troják - Maruška - Bludný - Čečetkov - Pod Bílovou - po svážnici kolem Jedovského potoka až ke kostelu do Rajnochovic (několik občerstvovacích stanic) a pak přes ves k ranči s Haflingama a kolem Teodorova pramene s malou přehrádkou, po asfaltce, na Tesák. Tam je další občerstvovací stanice. No a potom zase do terénu a nádhernými partiemi ke Třem Kamenům. Když bylo dost sil, stojí za to odskočit si na Hostýn, podívat se do baziliky, na rozhlednu, do hospody, nebo tam i tam a vrátit se zpět ke "Kameňom". Potom už vás čeká jenom "lízání smetany" směrem na Troják. Celé to má (bez odbočky na Hostýn) 29 a půl kilometru a zvládnete to v poho za půlden i se zastávkami. I slabší kusy. Vzhledem ke kamenům na polních cestách doporučuji jen horská kola, jinak se samozřejmě dají ty kamenité úseky protlačit pěšky.

My jeli tentokrát se synkem a s Nerou. Byl to asi jeden z těch letošních posledních krásných, slunečných dnů, které jsme my chlapi věnovali babám a nazvali je podle nich. Rozhledna na Marušce byla opuštěná a my se tak mohli v klidu podívat na Radhošť, Vartovňu, Kelčský Javorník i na Maják ve Zlíně. A také, samozřejmě, na celou naši trasu.

Bludný je se svým osamělým stromem stvořen k zastavení, fotografování a krátkém odpočinku. Sjíždět ho na běžkách šusem je docela adrenalin a podobné je to z opačného směru při výjezdu na kole, ale i na běžkách.

Spoustu krásných míst ale potkáte i po cestě směrem na Lazy a Bílovou.

Rajnochovský kostel mne vždycky uchvátil svou monumentálností. A stejně tak zapůsobil i na synka, který ho viděl poprvé. Své uznání vyjádřil slovy, že v takové pr... ééé, dědince, jak jsou Rajnochovice, by něco takového určitě nečekal.

Haflinci jsou menší koníci, prý úžasně vytrvalí a skromní i když trochu svéhlaví. Na mne působili klidně a vytrvale se cpali senem.

Občerstvení u Teodorova pramene neodolala ani Nera. Marně si furt lámu hlavu, kde se tam, na tom kopci, bere tolik vody. Tom říkal něco o velikém naftovém čerpadle, ale to by, sakra, moselo byt negde slyšet.

Listí na hladině vypadalo nádherně a tak se v něm Nera běžela hned proběhnout. Nějak si neuvědomila, že po vodě uměl chodit jenom jeden člověk a tak si musela zaplavat.

Na Hostýn jsme tentokrát neměli. tak jsme se na něj aspoň podívali z dálky.

Při sjezdu k Trojáku nás zastihlo nádherné, pozdní, podzimní slunce se svými oranžovými odlesky a dlouhými stíny.

Co na závěr. No, že kůrovec je sviňa a je ho všude plno. Tam, kde nejsou paseky a průseky, je pod smrky většinou vrstva jehličí, jako nějaký koberec. Nu což, nevím a nepřísluší mi soudit, kde je vina a příčina. Ale stromy se vysadí a zanedlouho budou stejně vysoké, jako byly ty před tím. Za Marie Terezie bylo lesů ještě míň. Tak si, nějakou dobu, užijeme zase víc výhledů. :-)

Autor: Jiří Jurčák | čtvrtek 18.10.2018 14:39 | karma článku: 22.46 | přečteno: 447x

Další články blogera

Jiří Jurčák

"Češi jsou banda zbabělců a slouhů..."

Zastavte, prosím, to předčasné kamenování. Takto totiž hodnotí své spoluobčany nejen spousta diskutérů v internetových diskuzích. Ale velmi často, někdy více, někdy méně skrytě, to slyšíme i od některých našich elit.

22.8.2018 v 18:18 | Karma článku: 34.03 | Přečteno: 997 | Diskuse

Jiří Jurčák

Co Čech - to muzikant, co Rus - to okupant!

To bylo jedno z hesel, které kluci psali štětkami latexem na cesty, po kterých jezdily kolony sovětských tanků. Nikdo samozřejmě nepochyboval o tom, který národ stál v čele CCCP, ať už byl vůdcem Gruzínec, Rus, nebo Ukrajinec.

21.8.2018 v 13:46 | Karma článku: 18.91 | Přečteno: 470 | Diskuse

Jiří Jurčák

Proč hlasatelé pravdy (a lásky) o ní někdy tak neradi mluví?

Proč se už dnes, při výročí konce druhé světové války, nahlas nepřipomíná, že tu nejstrašnější válku rozpoutalo Německo a Němci? Že naši vojáci umírali hlavně na východní frontě. Co Ploština a ostatní valašské vesnice a osady?

9.5.2018 v 11:50 | Karma článku: 40.71 | Přečteno: 1388 | Diskuse

Další články z rubriky Fotoblogy

Veronika Foglová

Vrchní Orlice - místo, kde se zastavil čas

Jedním z míst u nás v Orlických horách, kde nejsilněji vnímám jeho genius loci, je pro mě bezesporu dnes již zaniklá osada Vrchní Orlice, součást Bartošovic v Orlických horách, dříve samostatná obec.

18.11.2018 v 21:50 | Karma článku: 9.70 | Přečteno: 136 | Diskuse

Karel Ábelovský

Je neděle a v neděli se "nemaká", jak víme

... takže zanechám politiky svému osudu, mnohdy ne zrovna pěknému a raději se u kávy a cigarety proberu třeba nějakými fotkami; tím se snad nezpronevěřím myšlence z nadpisu a snad ani božím zákonům či záměrům, ale kdo ví, znáte to

18.11.2018 v 16:54 | Karma článku: 9.84 | Přečteno: 269 | Diskuse

Klára Tůmová

Bizarní špacír

Je libo projít se po ulicích uprostřed ničeho? Kde bylo kdysi pole a ještě před rokem louka? Najíst se a třeba i přespat bez následků pro okolí? Pak jsme tu správně. (Známá místa 100x jinak počtyřiačtyřicáté.)

18.11.2018 v 16:51 | Karma článku: 8.23 | Přečteno: 159 | Diskuse

Jan Pražák

Vy za tu toulavou kočku chcete peníze?

Odchytit, dvakrát naočkovat, vykastrovat, pečovat, krmit a mazlit. Plus k tomu mnohdy zbavit parazitů, různých nemocí a zranění. Tak tohle všechno s láskou poskytují útulkáři svým svěřencům, než je mohou nabídnout k adopci.

18.11.2018 v 16:38 | Karma článku: 20.64 | Přečteno: 471 | Diskuse

Jiří Šejna

Obrazem: 17. listopad 2018 v Praze

Průběh výročí 17. listopadu 1989 a 17. listopadu 1939 v Praze na Národní třídě, Albertově, Hradčanském náměstí a Staroměstském náměstí.

18.11.2018 v 10:55 | Karma článku: 15.82 | Přečteno: 490 | Diskuse
Počet článků 28 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1363

Skorodůchodce, který se tomu brání ze všech sil, ale který zároveň dávno přišel na to, že nejlepší období v životě je to, které zrovna prožívá.

Každý z nás může být "tím, kdo sází stromy".

Nekladu si žádné cíle. Chci dojít co nejdál.

Najdete na iDNES.cz