Běžkotoulky bez reklamy: Dobytí nejvyšší hory Moravy ze severozápadního směru.

ČTV na svých stránkách nabízí (nejen) milovníkům běžek např. "Jesenickou magistrálu" po ůbočích Jeleních hřbetů, s ubytováním v TOP hotelu ve sjezdařském areálu v Kopřivné, nebo jiným podobným product placementem. Zkusím to jinak.

A bez koncesionářských poplatků. Zimní výstup na nejvyšší horu Moravy zvládnete i bez kyslíkového přístroje. Energii můžete doplnit buď na Švýcárně, nebo až nahoře, na Pradědu a je povolena i určitá forma dopingu. Vím, není to ani Mt. Blanc, natož Everest, ale když to zvládne důchodce s lehkým handicapem, může to zvládnout skoro každý. I když pro někoho to může být i docela slušná výzva. Ale nepíšu tu, abych se chlubil, ale abych inspiroval ty, kteří by třeba i chtěli, ale buď „nemají čas“, nebo si jenom netroufají. Snad je krása naší krajiny na mých neumělých fotkách přesvědčí, že to fakt stojí za to.

Doba, kdy jsem se zlínskýma horolezcama a vodákama přecházel za jeden den Jeseníky z Ramzové, přes Keprník, Sedlo, Petráky až na Skřítek, je pryč.(Mj., to je pro mne ta skutečná "Jesenická magistrála" a ne to, co ukazují rozdovádění moderátoři v ČT). Bylo to krásné a bylo toho dost a mohu, při dobrých sněhových podmínkách, jen doporučit. Ovšem to chce fakt fyzičku a na běžkách to přece jen trošku víc umět. Ale ten kousek ze Sedla na Praděd patří z celé té štreky k těm nejlehčím a zvládne ho opravdu každý, kdo se na běžkách udrží ve stopě a sjede jen opravdu malý kopeček. A naučí se zastavit třeba „řízeným pádem“, podobně jako občas i já. Cestou nahoru si také celou trasu prohlédnete, a pokud si pak, cestou zpátky, na ty asi dva prudší kousky netroufnete, prostě sundáte běžky a sejdete, samozřejmě mimo stopu, pěšky. Skalní běžkaři určitě namítnou, že jde o takovou běžkařskou dálnici, kde romantiky moc nezažijete, protože je plná lidí, kteří mají podobné úmysly jako vy. Ale...stopy jsou dvě vedle sebe, potkáváte většinou samé fajn lidi a pořád ještě je i dost takových, kteří se mezi sebou pozdraví a minimálně se usměje. To prostě na sjezdovkách nezažijete. Mimo hospody, samozřejmě. :-) Takže ano – nejlépe je vychutnat si to ve všední den, pokud to jenom trochu jde. Nebo se trochu víc zdržet na Pradědu (samozřejmě i s nazlátlým Pradědem) v hospodě a cestou zpět pak nepotkáte téměř nikoho, jako se to stalo nám, když jsme docházeli k autu lesem potmě. Ale i přes víkend to stojí jistě za to a když vám přeje počasí, uvidíte krásný kus přírody, a při dobrých podmínkách nejenom opravdu velký kus Moravy, hráz Dlouhých strání,

ale dohlédnete i do Polska a na zasněžené vrcholky Beskyd, Fatry a snad i zasněžené vrcholy Krkonoš.

A pokud chcete využít ten čas, kterého už nám, důchodcům, zase až tak moc nezbývá, tak si přivstanete, vezmete si sebou i sjezdky a před tůrou si tak dvě hodinky zajezdíte na příjemných severních sjezdovkách v Sedle. Když už tedy vážíte tu cestu ze Zlína, podobně jako my.

https://mapy.cz/turisticka?planovani-trasy&x=17.1915898&y=50.1050181&z=13&rc=9nomxxYHoO970pWxXvj69nomxxYHoO&rs=base&rs=base&rs=base&ri=2118287&ri=2026482&ri=2118287&mrp=%7B%22c%22%3A141%7D&xc=%5B%5D

PS. Fotky jsou vybrány ze dvou výšlapů, samozřejmě po stejné trase. :-)