Moc pěkné krajinky, asi se tam budu muset podívat.

Dekuji za vzpominku na kraj meho detstvi. Pisete o tragedii na dole Dukla v Sardicich. Zahynul tam muj kamarad a manzel me spoluzacky ze zakladky. Pri me nasvteve Kyjovska pred par lety me pratele povozili po kraji a taky jsme si zajeli na tu vyhlidku do Sardic, odkud je opravdu videt siroko daleko. Jede se tam mimo jine kolem vinohradu a tak sem si vzpomenul, jak jsem se coby kluk musel plahocit do kopce vinohradu a s kybli postriku a nalevat je do postrikovych pump meho bratra a otce. Krome vinobrani nebyla vetsinou prace na vinohradu zadna legrace, jak tu pise krajanka Vera.

Rádo se stalo, pane Pospíšile. Kdysi jsem měl takový nápad, vysadit v našem sadu, na jižním svahu, kousek vinice a radovat se pak ze "svého vína". Když jsem si uvědomil, co všechno víno potřebuje a jak složitá a pracná by to byla cesta, zavčasu jsem si to rozmluvil. A to mám z dětství a mládí s polními pracemi opravdu bohaté praktické zkušenosti.

Nádhera, jednou jsem proseděl v Ostrově nad Ohří dvě hodiny pozorováním čápů. No jo, je to divný na podzim zmizí a děti se přesto rodí...

Je tam krásně. Mám tam vcelku rozvětvenou rodinu po otci. Dost často jsme jezdívali do Hovoran pomáhat se sběrem hroznů. Ráno po povinných dvou štamprlích slivovice jsme se dopravili do vinohradu a makalo se až do pozdního odpoledne. Pil se tam zásadně jen burčák a zajídalo se chlebem a škvarky, tlustými jako palec u nohy. Na vinice bylo dost daleko, takže když se skončilo, všichni domácí naskákali na vlečku, nebo do auta, ale my s ženou jsme k jejich údivu šli ten kus vinicemi raději pěšky a mírně "oburčákováni" se kochali krajinou. Závěr byl pochopitelně ve sklípku.

Díky za návštěvu. Vinohrady jsou krásné a dobré víno je nádherný dar, ale cesta od prvního kopnutí motykou k oroseném pohárku někde ve sklépku je sakramensky dlouhá a těžká! Obdivuju ty lidi, kteří nám tu radost zprostředkovávají!

Mám ten kraj rád a děkuji za hezké fotky. Nemůžu souhlasit, že od dob kolektivizace se moc změnilo. Kdyby ta povodeň přišla dnes tak výsledek by byl podobný. Ty obrovské lány jsou tam stále a těch par remíz a keřů by to nezměnilo. Máme ale zkušenosti a méně než tenkrát by se ta situace podcenila.

Víte, návrat k nějakým úzkým páskům políček je u nás s největší pravděpodobností nenávratně pryč. A nejen u nás. Jiná možnost, než ta různá opatření z příkopů, poldrů, nádrží a hrázek už není možná. Nevím, jak by to dnes dopadlo se stoletou vodou. Ale určitě by to nebylo tak strašné, jako v tom sedmdesátém. Jinak, stoletá voda je stoletá voda. Ta tady byla i před těmi sto lety a škodám nezabránil ani tehdejší způsob hospodaření. Pamatuju si, jak si tta vzpomínal, že se kdysi za první republiky utopila ve Vizovicích na náměstí kráva.

No, protože krajina, pokud odmyslíme ty cypřiše kolem cest, to v mnoha místech Toskánska docela připomíná. Samozřejmě ten historickokulturní rozdíl je nebetyčný a v celku máte pravdu. Byl jsem tam dvakrát.

https://jurcak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=478394

https://jurcak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=480732

Moravské Holandsko - to myslíte výstaviště Flóra v Holomóci? Nic ve zlém. Každá krajina má své kouzlo a každý jsme někde doma. Já mám rád spíš kopečky.

Krásná krajina a hezké fotky. U nás - na Moravském Holandsku je ovšem také pěkně.

No, já su dnes asi voľaaký zmetený, vám zase odpovídám v odpovědi sám na sebe. To bude tím, že jsem si ještě nedál štamprlu.

Hezké. Chybí mi tam stromy, ale jinak fotogenické.

Proč "Toskánsko"?

To vypadá trochu jinak

https://www.google.com/search?q=tuscany&rlz=1C1EJFA_enCZ769CZ769&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ved=2ahUKEwi3-POkiqvwAhUS3qQKHcmrCFoQ_AUoAXoECAEQAw&biw=1366&bih=663

To zní jako stejná nadsázka v případě Českého Švýcarska.

Nechápu potřebu našince pozvedávat věhlas domoviny tím, že jí pojmenuji po nějakém cizím regionu.

Omlouvám se, omylem jsem vám odpověděl do příspěvku nad panem Bártou.